Pouliční jídlo na benzínce v Thajsku: 3 jídla za $5

Oběd na benzínce v Thajsku?

Pokud cestujete po Thajsku a chcete si dát opravdové pouliční jídlo, mám pro vás jeden nečekaný tip — benzínku. Ano, čerpací stanici. Říct Čechovi, že si v Thajsku dáte skvělý oběd na pumpě, je asi jako říct, že nejlepší svíčkovou najdete na odpočívadle u D1. U nás je benzínka místo, kde natankujete, možná si koupíte párek v rohlíku nebo bagetu z vitríny, a jedete dál.

Žil jsem v Thajsku tři roky. S manželkou, která je Thajka, jsme bydleli v provincii Rayong, přímořské oblasti asi dvě hodiny jihovýchodně od Bangkoku. Ten den jsme jeli domů a zastavili u benzínky PTT natankovat. Manželka řekla: „Pojďme se tady naobědvat." Thajské benzínky totiž nejsou jen pumpy. Velké stanice PTT jsou komplexní areály s obchodem, kavárnou, restaurací a někdy i masážním salónem. Dnes vám povím o třech thajských jídlech, která jsme si v té restauraci na PTT benzínce dali — dušené vepřové nožičky s rýží (khao kha moo), tom yum instantní nudle a rýžové nudle v tmavém vývaru (kuay tiew nam tok).

Takhle vypadá ta benzínka PTT v Rayongu. Pod červenými slunečníky stojí lavičky, vzadu je vidět 7-Eleven, kavárna a budova s restaurací. Spíš než benzínka to připomíná malé nákupní centrum. Když jsem poprvé přijel do Thajska jako turista, přišlo mi to divné. Po třech letech života tam už chápu proč.

České dálniční odpočívadlo vs thajská silniční čerpací stanice

Silniční infrastruktura obou zemí je úplně jiná.

V Česku se odpočinková infrastruktura vyvinula kolem dálnic, v Thajsku kolem provinčních silnic. Směr je jiný, ale potřeba zastavit, najíst se a dát si kafe je všude na světě stejná.

Takhle vypadá restaurace na benzínce

Před restaurací stojí řada nerezových stolů a židlí. Je to naprosto typický styl thajských pouličních restaurací — představte si něco jako venkovní posezení u českého stánku s trdelníkem, akorát z kovu. Je to polootevřený prostor, takže jíte v průvanu, což by bylo fajn, kdyby nebylo thajské poledne. Upřímně, stačí se posadit a po zádech vám okamžitě steče pot. Klimatizace žádná, a když se tu točí aspoň jeden ventilátor, je to výhra. Ale manželka takovéhle místo naopak miluje. Spousta Thajců dává přednost sezení venku před klimatizovanými interiéry.

Systém: vyberete si nudle a oni vám je uvaří

Na jedné straně restaurace stál tenhle regál plný instantních nudlí a čerstvých nudlí. Vyberete si balíček, dáte ho kuchyni a oni z toho připraví kompletní jídlo s přísadami a toppingy. Připomíná to trochu české „polévkové bary", kde si vyberete základ a zbytek se připraví na místě. Ale postup je jiný. V Česku vám instantní nudle prostě zalijou vroucí vodou. V Thajsku nudle krátce povaří, dají do misky, zalijí vývarem a navrch přidají maso, zeleninu, koriandr a další toppingy. Nudle mají díky tomu lepší texturu a vývar je čistší a lehčí, ne tak hustý jako klasické instantní polévky.

Tohle že je thajské vepřové kolínko? Vypadá úplně stejně jako české!

Tohle je thajské vepřové kolínko. Když jsem ho viděl poprvé, upřímně jsem se vyděsil. Moment — tohle není normální české koleno? Lesklá hnědá kůrčička, maso vařené s kostí tak dlouho, že se rozpadá, a zelené listy zespodu. Kdybyste to položili do výlohy kteréhokoli českého řeznictví, nikdo by se nepozastavil. Na první pohled je vidět, že se to dlouho dusilo v sójové omáčce, a ta průsvitná zželatinovaná kůže vypadala naprosto identicky jako u klasického kolena.

Když se řekne thajské jídlo, většina lidí si vybaví tom yum kung nebo pad thai — věci plné bylinek a koření. Ale khao kha moo je úplně jiná liga. Chutí se blíží spíš k dušenému masu v sójové omáčce, jak ho znáte z čínských restaurací. A dává to smysl — tohle jídlo do Thajska přinesli čínští přistěhovalci, takže patří do východoasijské tradice dušení v sóji. České pečené koleno a thajské dušené koleno mají vlastně společného vzdáleného příbuzného v lásce k vepřovým nožkám.

Jedna porce khao kha moo — hotový thajský rice bowl

Tady je hotový khao kha moo, thajský dušený vepřový rice bowl. Objednala ho manželka a půlili jsme to. Na rýži leží pořádná porce dušeného vepřového, přes to se přelije šťáva z dušení, a po stranách je blanšírovaný pak choi a nakládané hořčičné listy.

V Česku když si objednáte pečené koleno, dostanete ho na prkénku s hořčicí, křenem a chlebem — je to hlavní jídlo samo o sobě, které trháte rukama. V Thajsku to celé naložili přímo na rýži a udělali z toho kompletní jednoporcový bowl. Šťáva z dušení se vsákne do rýže, každé zrnko chytí chuť, a vy prostě nemůžete přestat nabírat lžící.

Cena? 60 bahtů za porci, asi $1,70. V Česku za pečené koleno v restauraci zaplatíte 250–350 korun. Jasně, porce a příprava jsou jiné, takže to nejde srovnávat jedna ku jedné, ale jako kompletní oběd i s rýží je ta cena naprosto absurdní. Poprvé jsem khao kha moo ochutnal v food courtu nákupního centra Terminal 21 v Bangkoku (čtvrť Asok) a i tam mě cena překvapila. Na benzínce v Rayongu to bylo ještě levnější. Kupovali jsme to taky často na nočním trhu kousek od našeho bytu — všude se ta cena pohybovala ve stejném rozmezí.

České pečené koleno vs thajský khao kha moo — textura je úplně jiná

Zblízka to vypadá takhle. Na jasmínové rýži leží vepřové maso, na jedné straně nakládané hořčičné listy, na druhé blanšírovaný pak choi. Na dně talíře se drží tenká vrstvička šťávy z dušení.

Když to ochutnáte, textura je oproti českému kolenu výrazně odlišná.

Nakládané hořčičné listy hrají překvapivě důležitou roli. Dušené maso je sladké a mastné, takže by mohlo být po chvíli těžké, ale tenhle nakyslý zápražek vám pokaždé vyčistí patro. Funguje to podobně jako okurek na talíři k řízku — ten kyselý kontrast, který vás refreshne pro další sousto. Manželka mi řekla, že bez těch nakládaných listů není khao kha moo kompletní. A po ochutnání jí musím dát za pravdu.

Tom yum mama — svět thajských pálivých instantních nudlí

Tohle jsem si objednal já — tom yum mama, thajské pálivé instantní nudle. Výsledek výběru z toho regálu, o kterém jsem psal výš. Mama je v Thajsku národní značka instantních nudlí — něco jako Knorr v Česku, akorát ještě rozšířenější. Ty nudle se uvaří v tom yum vývaru a navrch se nasypou rybí kuličky, kousky vepřového, drcené arašídy, chilli olej, jarní cibulka a sušené krevety. V thajských 7-Eleven si taky můžete koupit Mama nudle a nechat si je připravit, ale v restauraci je toppingů o dost víc.

Budu upřímný — napoprvé jsem to nedojedl

Řeknu to na rovinu. Tuhle polévku většina Evropanů napoprvé nedojí. Ne proto, že by byla moc pálivá nebo slaná. Ale protože tenhle chuťový profil v naší kuchyni prostě neexistuje. Citronová tráva, galangál a listy kafírové limetky vytvářejí kyselost a aroma, které jste nikdy v životě nepotkali — ani v české, ani v italské, ani ve většině asijských restaurací u nás. Pálivost, kterou známe, je na bázi chilli nebo pepře — pálí, ale je povědomá. Tom yum pálivost se ale vrství s intenzivní kyselostí a bylinkovým aroma, které vám stoupá nosem. Při prvním soustu vůbec netušíte, jestli vám to chutná nebo ne.

Ani já to nemiloval hned. Během dvou cest do Thajska jako turista jsem se tom yum ani nedotkl. Až při třetí návštěvě jsem začal zkoušet po lžičkách — a pak to jednou klaplo. Když vám ta chuť „dojde", začne vám strašně chybět. V Rayongu jsem to jedl jednou až dvakrát týdně. I teď, když jsem zpátky doma, objednávám si Mama tom yum nudle online, ale upřímně — ta chuť z Thajska to není. Verze s čerstvými bylinkami přímo z trhu a sušený prášek v sáčku jsou prostě dva různé světy. Cena byla 50 bahtů za porci, asi $1,40.

Kuay tiew nam tok — thajské nudle v tmavém vepřovém vývaru

Tohle si objednala manželka — kuay tiew nam tok, thajské rýžové nudle v tmavém vepřovém vývaru. Ten tmavý vývar vypadá drsně, že? Barvu dostává od sražené vepřové krve, která se přidává jako základ, a díky tomu je vývar hustý a výrazně tmavě hnědý. „Nam tok" znamená thajsky „vodopád", a když se podíváte na barvu toho vývaru, to jméno najednou dává smysl.

Manželka tuhle polévku jedla od malička. Pro Thajce je kuay tiew nam tok něco jako pro Čechy hovězí vývar s nudlemi nebo kulajda — není to žádná slavnostní záležitost, prostě běžný oběd, který si dáte rychle mezi dvěma věcmi.

Chuťově úplně jiný směr než cokoliv, co znáte

Když naberete lžíci vývaru, očekáváte na základě tmavé barvy něco jako silný hovězí vývar. Ale chuť jde úplně jinam. Základ tvoří sójová omáčka, ocet, chilli prášek a cukr — vzniká z toho kyselý, sladký a zároveň pálivý profil. Na hladině plavou drcené chilli a posekané jarní cibulky, a když vylovíte kousek vepřového, rozpadne se vám na vláknech tak je křehký.

Tohle si rozhodně zapište na seznam jídel, která musíte v Thajsku ochutnat. Oproti tom yum mají tyhle nudle u Evropanů mnohem větší šanci na úspěch. Tom yum má tu bylinnou bariéru, přes kterou se musíte prokousat, ale kuay tiew nam tok stojí na sójové omáčce, která je pro nás mnohem známější. Ten pocit — horký vývar, nudle, měkké maso — je vlastně hodně podobný tomu, co cítíte u dobrého českého dršťkového vývaru. Cena byla taky 50 bahtů, asi $1,40.

Bazalka a mungo klíčky vytvářejí rovnováhu

Zblízka to vypadá takhle. Listy thajské bazalky leží syrové na vývaru — ponoříte je na chvíli do polévky, zakousnete spolu s masem a bylinné aroma jemně vystoupí. Nudle jsou rýžové, průsvitné a klouzavé, a mezi nimi jsou promíchané mungo klíčky, které přidávají křupavou texturu. Kdybychom měli v misce jen hustý vývar a nudle, bylo by to těžké. Bazalka a klíčky to celé balancují.

Kousek masa vytažený hůlkami

Tady je kousek masa vytažený hůlkami. Je vidět, jak se vlákna úplně rozpadají. Na barvě poznáte, že se to vařilo hodně dlouho, a i když ho hůlky udrží pohromadě, v puse se rozpadne bez jakéhokoli úsilí. To, že tohle dostanete v restauraci na benzínce, mě opravdu překvapilo. Zeptal jsem se manželky: „Tady vždycky takhle dobře vaří?" Zasmála se a řekla, že v Thajsku je nejlepší jídlo to pouliční. Po třech letech života tam můžu potvrdit, že má pravdu.

Tři porce dohromady za $4,50 — na thajské benzínce nezastavovat je chyba

Když řeknu známým, že jsem obědval na benzínce, všichni se smějou. Jenže khao kha moo za 60 bahtů, kuay tiew za 50 bahtů a tom yum mama za 50 bahtů — tři plné porce, najezení do prasknutí, celkem 160 bahtů, v přepočtu ani $4,50. Tady v Česku za ty peníze dostanete tak lívance z automatu na nádraží.

Co mi vadilo? Horko, jasně. Jíst horkou polévku venku v polootevřeném prostoru pod thajským sluncem je zápas s vlastním potem. A záchody — sdílené se zbytkem benzínky, takže čistota nebyla zrovna na úrovni restaurace. Ale za tři roky v Thajsku jsem pochopil jednu věc naprosto jasně. Jídlo z pouličních stánků, benzínek a nočních trhů — tam, kde jedí místní — je vždycky chutnější a zapamatovatelnější než cokoliv z drahé restaurace.

Pokud plánujete cestu do Thajska, zapamatujte si tohle. Na benzínkách nezastavujte jen kvůli naftě. Když jedete z Bangkoku směrem na Pattayu nebo Rayong a zastavíte u kterékoliv PTT stanice na provinční silnici, skoro vždy tam najdete restauraci, kde prodávají khao kha moo nebo kuay tiew. Představte si to jako česká dálniční odpočívadla — thajské PTT stanice jsou součást cestovního zážitku. Khao kha moo vám bude chutnat skoro určitě, protože to dušené vepřové na sójové bázi je pro nás Evropany naprosto srozumitelná chuť. A kdyby vám tom yum napoprvé nesedl, nevzdávejte to. Mně se to otevřelo až napotřetí — a teď bez toho nemůžu být.

Tento příspěvek byl původně publikován na https://hi-jsb.blog.