Druhy jajangmyeonu: 11 možností, co si dát

Když v čínsko-korejské restauraci otevřete menu a chcete si objednat jajangmyeon (Jjajangmyeon, nudle s omáčkou z černé fazolové pasty), zjistíte, že jen variant jajangmyeonu bývá klidně pět nebo šest. Jajangmyeon, ganjjajang, samseon jjajang, yuni jjajang, sacheon jjajang, jaengban jjajang… Jen podle názvů člověk fakt nepozná, co je co. A upřímně, ani v Koreji není moc lidí, kteří ochutnali úplně všechno.

Jsem Korejec a žiju v Koreji, moje žena je ze zahraničí. Do čínsko-korejských restaurací chodíme skoro každý měsíc a dodneška si pamatuju, jak se při prvním pohledu do menu zarazila a řekla: „Tohle všechno je jajangmyeon?“ A právě proto tenhle článek vznikl. Ať před menu netápete, sepsal jsem rozdíly mezi jednotlivými variantami i s fotkami. Nejsou z jednoho konkrétního podniku, ale nasbíral jsem je při návštěvách různých restaurací.

Jajangmyeon — úplný základ, od kterého se začíná

Tohle je klasický jajangmyeon. Když je v menu prostě jen „jajangmyeon“, dostanete přesně tohle. V misce se vzorem třešňových květů jsou nudle úplně zakryté tmavou omáčkou z čundžangu (Chunjang, pasta z černých fazolí) a nahoře leží pár hrášků. Vedle je danmuji (Danmuji, nakládaná žlutá ředkev) a nakládaná cibule, což jsou v korejsko-čínských restauracích úplně základní přílohy. Pomáhají mezi sousty zresetovat tu sytou a sladkou chuť omáčky.

Omáčka se většinou připraví ráno ve velkém a při objednávce se jen nalije na nudle, takže jídlo přijde na stůl fakt rychle. Chuť je jemná a sladší. Čundžang má sice svoji typickou slano-hořkou linku, ale celkově jde nejdřív do popředí sladkost a pálivost tam není vůbec. Jestli dáváte jajangmyeon poprvé, začal bych přesně tímhle.

Přesně tohle byl první jajangmyeon, který moje žena po příjezdu do Koreje ochutnala. Po prvním soustu se na mě podívala a řekla: „A proč je tohle vlastně čínské jídlo?“ A jo, měla pravdu. Když si objednáte nudle stejného původu v Číně, nechutnají takhle. Korea si tuhle chuť víc než sto let upravovala po svém. Je to trochu jako guláš: původ má jinde, ale v české verzi ho stejně každý bere po svém.

Samseon jjajang — jajangmyeon s mořskými plody navrch

Tohle je samseon jjajang (Samseon Jjajang, nudle s černou omáčkou a mořskými plody). Objednala si ho moje žena a ten den stál $7. Záběr je širší, takže si z něj člověk docela dobře udělá představu, jak taková korejsko-čínská restaurace vypadá. Vepředu je samseon jjajang, vzadu ganjjajang a vedle jsou připravené danmuji i nakládaná cibule. Vodu jsme si přinesli sami, protože v hodně podnicích funguje samoobsluha.

Samseon jjajang je v podstatě klasický jajangmyeon s přidanými mořskými plody. Na omáčce leží kousky krevet a olihní, takže rozdíl je vidět hned na první pohled. Moje žena má mořské plody ráda, takže když jdeme do čínsko-korejské restaurace, skoro pokaždé sáhne právě po tomhle. Nejdřív sama nevěděla, v čem je rozdíl oproti obyčejnému jajangmyeonu, ale po jednom ochutnání už příště objednávala samseon jjajang bez koukání do menu.

Detail nudlí a mořských plodů u samseon jjajangu

Když se podíváte zblízka, je vidět, že nudle už přišly na stůl promíchané s omáčkou. U klasického jajangmyeonu bývá omáčka položená navrch, ale u samseon jjajangu to záleží podnik od podniku — někde ho promíchají předem a někde ho dají zvlášť. Nahoře jsou klíčky a mezi nudlemi je vidět spousta kousků mořských plodů. Oproti obyčejnému jajangmyeonu jsou větší a rozmanitější, takže má jídlo mnohem výraznější texturu.

V detailu jsou mořské plody vidět jeden po druhém úplně jasně. Olihní i krevety jsou obalené omáčkou a i cibule je nakrájená na větší kusy. Na rozděleném talířku vzadu vidíte danmuji, nakládanou cibuli a růžovou přílohu, což je hongsaenggang (nakládaný zázvor). Složení příloh se podnik od podniku trochu liší, ale danmuji dostanete prakticky všude.

Samseon jjajang bývá oproti obyčejnému jajangmyeonu dražší zhruba o $2 až $4. Tenhle konkrétní stál $7 a vzhledem k množství mořských plodů mi ta cena přišla úplně v pohodě.

Ganjjajang — jajangmyeon, který se smaží až po objednání

Odteď už je řeč o ganjjajangu (Ganjjajang, nudle s černou omáčkou restovanou nasucho). Upřímně, právě tenhle typ si z celého menu objednávám nejčastěji. Důvod je jednoduchý: je na něm poznat, že je dělaný úplně čerstvě.

Tohle je ganjjajang. U běžného jajangmyeonu se omáčka připraví dopředu ve velkém a po objednání se jen nalije na nudle. Ganjjajang se ale začne dělat až ve chvíli, kdy objednávka přijde. Nepřidává se voda ani škrob a všechno se rovnou restuje na oleji. Proto je omáčka mnohem hutnější a má v sobě živější vůni woku.

Na fotce je hezky vidět, že cibule i vepřové jsou nakrájené na větší kusy a mezi omáčkou zůstávají opravdu zřetelné. Není to ten typ jídla, kde omáčka steče a všechno splyne dohromady; tady mají jednotlivé suroviny pořád vlastní strukturu. Nudle leží dole, takže si všechno musíte sami promíchat.

U ganjjajangu přijdou nudle a omáčka zvlášť

Když si objednáte ganjjajang, dostanete to přesně takhle — omáčku a nudle odděleně. Vpravo trochu vykukuje miska s nudlemi. Když do omáčky jednou hrábnete hůlkami, je cítit, že cibule je pořád lehce křupavá a maso je opravdu právě stažené z pánve.

Obyčejný jajangmyeon funguje tak, že se omáčka připraví ráno ve velkém a při každé objednávce se jen nalije na nudle, takže cibule je už úplně měkká a chuť omáčky je víc sjednocená. Ne že by to bylo špatně, je to prostě jiný styl. Ganjjajang ale kvůli přípravě na objednávku bývá dražší asi o $1 až $2. Přesto po něm sahám častěji, protože kombinace čerstvého restování a textury surovin za to podle mě stojí.

Ve většině restaurací to naservírují právě takhle. V bílé misce jsou samotné nudle a vedle přijde zvlášť miska s omáčkou. Ten, kdo jí, si ji pak sám nalije na nudle a promíchá přímo u stolu.

Když moje žena dostala ganjjajang poprvé, byla trochu vyjevená. U obyčejného jajangmyeonu už je omáčka nahoře, takže stačí jen promíchat a hotovo. Tady ale měla ve tváři výraz typu „a tohle mám jako udělat jak?“. Když jsem jí ukázal, jak omáčku nalít a zamíchat, teprve pak řekla: „Aha, takže tohle dělám sama?“

Takhle to přijde na stůl: tmavá miska s hutnou omáčkou a bílá miska s nudlemi. Ve chvíli, kdy to před vás položí, už je řada na strávníkovi.

Míchání ganjjajangu — tady začíná ta nejlepší část

Tady je přesně ten moment, kdy se omáčka lije na nudle. Držím černou misku v ruce a sypu její obsah na bílé nudle — a právě tím ganjjajang doopravdy začíná. Od té chvíle je potřeba míchat rychle, aby se omáčka dostala do každého koutku nudlí.

Upřímně, kvůli téhle fotce jsem to míchání trochu prošvihl. Jednou rukou jsem lil omáčku, druhou fotil a žena vedle mě říkala něco ve stylu „rychle to promíchej, nebo nudle změknou“, ale já ji ignoroval a fotil dál. Takový už je úděl člověka, co píše blog.

Když vylijete všechnu omáčku, vypadá to takhle. Na nudlích leží hromada cibule, vepřového, olihně a dalších kousků, které se lesknou hustou omáčkou z čundžangu. Samotné nudle zatím skoro nejsou vidět, protože jsou dole, a právě teď přichází chvíle, kdy se to musí promíchat, jako byste nudle obraceli odspodu nahoru.

Když se na to podíváte ještě blíž, každá ingredience je jasně rozeznatelná. Cibule je napůl průsvitná, ale pořád drží tvar, a maso je nakrájené na akorátní kusy. Omáčka obaluje povrch ingrediencí jen tenkou vrstvou, není rozbředlá ani těžká, takže už na pohled poznáte, že to není omáčka zředěná vodou.

Po kraji mísy navíc trochu prosvítají nudle a už tehdy jsem si říkal, že při tomhle množství ingrediencí možná po zamíchání bude omáčky víc než nudlí. A po promíchání to tak fakt působilo.

Proces míchání — když to odfláknete, chuť nebude stejná

Jakmile začnete míchat, vypadá to takhle. Zvedáte nudle hůlkami a spojujete je s omáčkou, takže ty dřív bílé nudle se už barví do typického odstínu čundžangu.

Protože v ganjjajangu skoro není volná tekutina, nemíchá se tak snadno jako běžný jajangmyeon. Musíte nudle pořád zvedat odspodu nahoru a obracet je, aby se omáčka roznesla rovnoměrně. Když to odfláknete, část nudlí bude utopená v omáčce a část zůstane skoro bílá. Je to trochu otrava, ale když tenhle krok neuděláte pořádně, nebude chuť v každém soustu stejná.

Moje žena říkala, že právě tohle míchání jí dává docela zabrat. Prý ji z toho bolela ruka. A jo, je to pravda — promíchat ganjjajang vyžaduje víc síly než obyčejný jajangmyeon, protože omáčka není řídká, ale spíš připomíná mastnější restovanou směs.

Tady už je to promíchané o něco víc. Všechny nudle zhnědly a je vidět, jak se ingredience dostaly mezi ně. Stačí se podívat na omáčku rozmazanou po kraji mísy a je jasné, že to chtělo míchat docela poctivě.

Hotový ganjjajang — takhle vypadá dobře promíchaný

Zvedl jsem nudle vysoko hůlkami. Je hezky vidět, že je omáčka na každém jednotlivém vláknu. Pokud to vypadá takhle, je to promíchané správně. Nudle se vytahují dlouze a nepraskají, což je typická pružnost těchhle čínsko-korejských nudlí, a když jsou celé obalené výraznou omáčkou z čundžangu, chuť si umíte představit už z té samotné fotky.

Když jsem tuhle fotku ukázal ženě s tím, že podle mě vyšla nejlíp, jen se smála a řekla: „Vypadá to chutně, ale tvoje ruka vyšla ještě líp.“

Obyčejný jajangmyeon vs. ganjjajang vs. samseon jjajang — co si dát, když nevíte

Když vezmete samotnou chuť, ganjjajang je určitě výraznější než obyčejný jajangmyeon. Vůně čerstvého restování a křupavější cibule z předem připravené omáčky prostě nedostanete. Jenže upřímně, omáčka je mnohem sušší, takže míchání dá zabrat. Když ho nepromícháte dobře, část nudlí zůstane skoro bez omáčky, a pro někoho, kdo to jí poprvé, to může být trochu nepraktické.

Jestli jste tu poprvé, začněte obyčejným jajangmyeonem. Sladší a jemná omáčka už je na nudlích, takže prostě jen promícháte a jíte. Když vám zachutná, příště zkuste ganjjajang nebo samseon jjajang. Pokud máte rádi mořské plody, jděte do samseon jjajangu. Pokud vás víc zajímá hloubka samotné omáčky, sáhněte po ganjjajangu. I já, přestože v Koreji žiju, jsem ještě neochutnal úplně všechny varianty, takže klidně můžete objevovat postupně.

Přehled všech druhů jajangmyeonu — ať si u menu vyberete bez stresu

Kromě klasického jajangmyeonu, samseon jjajangu a ganjjajangu, které jsem nahoře ukázal na fotkách, je v korejsko-čínských restauracích ještě spousta dalších verzí. Všechny jsem osobně nejedl, ale abyste u menu nemuseli tápat, sepsal jsem, co je co. Až postupně ochutnám další, fotky sem doplním.

Časté otázky o jajangmyeonu

Co si mám dát napoprvé — jajangmyeon, nebo ganjjajang?

Začněte obyčejným jajangmyeonem. Omáčka je jemná a sladší, takže je to snadný vstup pro každého. Když vám bude chutnat, příště zkuste ganjjajang. Ten má intenzivnější omáčku a musíte ho sami promíchat, takže je lepší, když už víte, jak chutná základní verze.

Kolik jajangmyeon obvykle stojí?

U obyčejného jajangmyeonu počítejte zhruba s cenou $4 až $6. Ganjjajang bývá asi o $1 až $2 dražší a samseon jjajang se kvůli mořským plodům pohybuje kolem $7 až $9. Na plnohodnotné jídlo v Koreji je to pořád docela levné.

Není jajangmyeon pálivý?

Obyčejný jajangmyeon, ganjjajang i samseon jjajang pálivé nejsou. Základ je sladší a slanost přichází až potom. Pokud chcete něco ostrého, objednejte si sacheon jjajang. V menu bývá od ostatních verzí dost jasně odlišený, takže si ho omylem nespletete.

Dá se jajangmyeon objednat i s rozvozem?

Jo, úplně bez problému. V Koreji je jajangmyeon skoro symbolem rozvážkového jídla. Když v aplikaci zadáte „čínská restaurace“ nebo „jajangmyeon“, hned vám vyskočí podniky poblíž. Cena se může trochu lišit oproti jídlu na místě, ale většinou jde jen o rozdíl kolem $1 až $2.

Může jajangmyeon jíst i vegan?

V zásadě moc ne. V omáčce na obyčejný jajangmyeon bývá vepřové a u ganjjajangu nebo samseon jjajangu jsou maso či mořské plody úplně jasně součástí jídla. V Koreji zatím není moc míst, kde by prodávali opravdu čistě veganský jajangmyeon.

Můžou to jíst i děti?

Ano. Právě protože to nepálí a je to sladší, dětem to často chutná hodně. V Koreji patří jajangmyeon mezi nejoblíbenější jídla, která si děti dávají, když jdou s rodiči ven. Když máte obavu z velikosti porce, stačí vzít běžnou velikost místo zvětšené.

Jaký je rozdíl mezi jajangmyeonem a jjamppongem?

Jajangmyeon jsou promíchané nudle se sladší tmavou omáčkou z čundžangu, zatímco jjamppong (Jjamppong) je červená, pikantní nudlová polévka s mořskými plody. Jsou to úplně jiná jídla, ale v korejsko-čínských restauracích bývají v menu skoro vždycky hned vedle sebe. Pokud nechcete nic pálivého, vezměte jajangmyeon. Pokud máte chuť na ostrý vývar, jděte do jjamppongu.

Je jajangmyeon v Číně opravdu tak jiný?

Úplně. Čínský zhajiangmian stojí na slanější omáčce typu fermentovaná pasta a skoro v něm není ta sladkost, která je typická pro korejský jajangmyeon. Ani vizuálně to není ta lesklá skoro černá omáčka známá z Koreje, spíš hnědavější a slanější varianta. Název je podobný, ale ve výsledku jde skoro o jiné jídlo.

Tento příspěvek byl původně publikován na https://hi-jsb.blog.