Korejské instantní nudle: Haidilao Mala - To jako vážně?

Čauky, jsem tu zas!

Dneska... no, budu upřímnej, měl jsem hlad. Ne takovej ten vlčí hlad na tříchodové menu, ale prostě chuť na něco... malého. Něco do ruky. Takže jsem zapadl do nejbližšího Emart24 (to je tady taková luxusnější večerka) a v regálu na mě mrklo tohle: Haidilao Mala Vermicelli. Jestli ujíždíte na pálivým, značku Haidilao asi znáte. Je to ten slavný řetězec s Hotpotem. Už jsem po tom pokukoval dlouho, tak jsem to konečně vzal.

Normálně si tyhle instatní věci beru domů a recenzuju v klidu. Ale dneska? Dneska to bude jiný. Uvařil jsem si to a snědl přímo v obchodě. Jo, slyšíte dobře. V korejských večerkách se normálně vaří a jí, ale spousta lidí o tom neví. Takže to dneska probereme se vším všudy.

Dnešní úlovek: Haidilao Mala Vermicelli. Cena: 3 200 KRW (cca 55 Kč nebo 2,20 €). Haidilao je původně z Číny a je to legenda přes Hotpot. Tohle je jejich instantní řada. Mala Tang je obvykle polévka, ale tohle "Mala Fan" jsou spíš skleněné nudle v husté omáčce. Upřímně? 55 korun za kelímek nudlí je docela pálka. Za to koupíte v akci pět Vifonek. Ale když si vezmete, že v restauraci dáte za Mala Tang klidně tři stovky... tak to jako rychlovka ujde.

Co se píše na obalu?

Koukněte na víčko. Ten malý kuchař sedící na nudlích je jejich maskot. Vpravo nahoře je malým písmem napsáno 'příchuť Mala'. Tohle je základní verze. Existuje i extra pálivá verze pro sebevrahy, ale tu si nechám na jindy. Dneska začneme zlehka.

Nutriční hodnoty a původ (Trochu nudy, ale důležité!)

Vzadu najdeme čísla. 357 kcal na 100 g. A sodík? 3 710 mg. Ty kráso... To je fakt hodně. Moje ledviny mi asi poděkují později. Ale o tom až v sekci o chuti.

A malý lifehack pro vás: koukněte na čárový kód. Začíná číslem 697. To znamená Made in China. Korejské produkty začínají na 880 (jako české na 859). Takže i když jsem to koupil v Koreji, je to čistokrevná čína. Haidilao je čínská značka, takže to dává smysl.

Stupeň pálivosti

Vzadu je stupnice "Spiciness Level" od 1 do 5. Tohle je dvojka. Je tam sice ikonka plamínku, ale 2 z 5? To by mělo být v pohodě, ne? Ta pálivá verze bude asi 4 nebo 5. To otestuju, až se budu chtít potrestat.

Co je uvnitř?

Otevřu víčko a... cože? Jeden balíček nudlí, dva sáčky s omáčkou. Uvnitř kelímku je ryska s nápisem '注水线' (čínsky "voda sem"). Ty skleněné nudle vypadají průhledně a dost tence. Upřímně, za 55 kaček jsem čekal trochu víc muziky. Takhle to vypadá, že se z toho moc nenajím.

Všechno jsem vyndal. Kelímek, nudle, dva sáčky. Červený je tekutá omáčka, zelený je sušená směs. To je všechno, přátelé. Kelímek je prázdný. Působí to trochu... chudě? Když si představím, co bych za ty prachy měl v české hospodě (okej, půlku polívky), tak jsem trochu zklamaný. Ale hlavní je chuť, ne?

Naházel jsem to tam. Ta černá věc je tekutá omáčka, vedle to červené s olejem je sušená směs. Co je zajímavé: nudle byly zabalené zvlášť v plastu. Většinou jsou v korejských nudlích jen tak hozené. Tohle působí hygieničtěji, ale zase... víc plastového odpadu.

Zoom na omáčky. Ta černá je hustá, skoro jako pasta. V té sušené vidím kostičky tofu, cibulku, sezam a chili olej. Ještě jsem tam ani nenalil vodu a už cítím tu typickou Mala vůni. Začíná to vypadat slibně.

Kulturní šok: Jídlo přímo v obchodě

Teď malá odbočka ke korejské kultuře. Tady jsou večerky (Convenience stores) v podstatě vaše druhá kuchyně. Vidíte to? Automaty na horkou vodu, mikrovlnky, vařiče na ramyun... a to všechno ZDARMA. Žádné poplatky za použití. Prostě zaplatíš za jídlo a vaříš. Představte si, že byste si v Žabce začali vařit oběd. Vyhodili by vás, že? Tady je to standard.

Zmáčknete tlačítko, teče vařící voda, zalijete po rysku. 90 % obchodů to má. Máte hlad po cestě z klubu nebo z práce? Zapadnete dovnitř, uvaříte, sníte, jdete. Žádné nádobí, žádný stres.

Jak je to jinde?

Takhle vypadá "jídelna". Dlouhý stůl u okna, židličky. Sednete si a jíte. Většina obchodů to má, ty menší mají aspoň stolek venku. Ty velké mají klidně 10 míst.

V Japonsku tomu říkají "Eat-in", ale tam je to zrádné: když jíte uvnitř, platíte vyšší daň (10 % místo 8 %). Takže Japonci často stojí venku, aby ušetřili. V Thajsku vám to zase často připraví obsluha, což je fajn servis, ale když je fronta, tak čekáte věčnost. Korea? Udělej si sám. Rychle, efektivně. To se mi líbí.

Proces vaření

Voda je tam. Chili olej okamžitě vyplaval nahoru. Vypadá to jako pravá čínská restaurace v kelímku. Mala je teď v Koreji obrovský trend, hlavně mezi mladejma. Nechápu, jak ty plechové huby zvládají tu pálivost, ale milují to.

Zblízka to vypadá... nebezpečně. Rudý olejový film, sezam, kousky tofu. Stoupá z toho pára a ta vůně je fakt intenzivní. Taková ta štiplavá, kořeněná vůně sečuánského pepře. Mám čekat 3 minuty, ale ten smrad (v dobrém slova smyslu) mě dráždí.

Hotovo!

3 minuty pryč. Otevřel jsem to. Ta černá pasta se rozpustila a celá polévka zrudla. Na povrchu plave olej a sezam. Vůně je masakr. Je to cítit po celém obchodě. Doufám, že mě nevyhodí. Voní to ostře, ale ne jen jako chilli papričky, je v tom něco... bylinkového?

Nudle jsem vylovil. Fotka není nic moc (sorry, třásly se mi ruce hlady), ale vidíte to? Ty průhledné nudle zhnědly a nasákly polévku. Jsou takové "slizké" a pružné, úplně jiné než klasické instantní nudle z pšenice. A co je fajn: nabyly na objemu! Vypadá to, že se z toho možná i najím.

Detail na "maso" (což je tofu). Kostičky jsou docela velké. V českých instantních polévkách většinou hledáte kousky zeleniny mikroskopem, tady to má aspoň nějaký tvar. Na druhou stranu, za 55 Kč... no, dejme tomu.

Jak to chutná?

Chuť? Překvapivě dobrá! Vážně. Korejci a Číňani umí pracovat s fermentací a hloubkou chuti. Pálivost je na levelu 2, což pro mě bylo v pohodě. Ale pozor!

Mala není jen "pálivé" jako když si dáte feferonku. Mala je specifická díky sečuánskému pepři. Způsobuje takové divné brnění na jazyku, jako byste lízali 9V baterii. Je to trochu znecitlivující (to znamená ten název "Ma" - necitlivý, "La" - pálivý). Někomu to vadí, já to miluju. Je to úplně jiný zážitek než náš guláš.

Pokud jste to nikdy neměli, možná vám to přijde divné. Není to jen o tom, že vám shoří pusa, ale že vám "zdřevění" jazyk.

Úklid po sobě

Dojedli jste? Teď přichází další kulturní šok: třídění. Vlevo plasty/sklo, vpravo směsný, a uprostřed... vidíte to? Speciální kbelík na zbytky polévky! Ano, polévku vylijete tam, ne do koše. Je to super systém. A upřímně, tu polévku celou nepijte. Je to samá sůl a olej. Snězte nudle, vypijte trochu a zbytek vylejte. Vaše tělo vám poděkuje.

Tohle "samoobslužné" fungování je v Koreji dotažené k dokonalosti. Uvaříš, sníš, uklidíš. Nikdo tě nehlídá, ale všichni to dodržují.

Závěrečný verdikt

Takže, Haidilao Mala Vermicelli. Chuťově super, ale poměr cena/výkon? Nic moc. Za 55 Kč mám dvě velké Vifonky nebo bagetu. Tohle je spíš taková stylovka nebo svačina, když máte chuť na tu specifickou Mala chuť a nechcete do restaurace. Není to plnohodnotné jídlo, spíš snack.

Jestli máte rádi asijské chutě a snesete to brnění na jazyku, běžte do toho. Jestli se bojíte pálivého, level 2 je dobrý start. Ale bacha na ten sodík!

A pokud někdy poletíte do Koreje, určitě si dejte "rande v samoobsluze". Koupit si nudle, uvařit si je tam a koukat z okna na ulici... má to svoje kouzlo. A je to levný zážitek!

Příště zkusím tu brutálně pálivou verzi... jestli přežiju.

Tento článek byl publikován na https://hi-jsb.blog